Nový zákoník práce č. 262/2006 Sb., ve znění zákona č. 585/2006 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007. V porovnání s původním zákoníkem práce jde o koncepčně jinou úpravu, na čemž nemění nic ani skutečnost, že některá ustanovení původního zákoníku práce byla recipována. Nová úprava pracovněprávních vztahů vychází ze soukromoprávní zásady "co zákon nezakazuje, to dovoluje", nové je rovněž to, že zákoník práce není v právním řádu autonomní, protože je napojen na dosavadní občanský zákoník, byť na základě jeho delegované působnosti. Tento komentář není sice dílem prvním, je však komentářem i podle obsahu, nikoliv pouze podle názvu. Autorský kolektiv složený ze zkušených právníků vysvětluje všechna ustanovení zákoníku práce a na rozdíl od jiných podobných publikací zabývajících se novým zákoníkem práce je značná pozornost věnována těm ustanovením, která obsahují základní výkladová pravidla, a to zejména § 2, § 109 odst. 1, § 113 odst. 1, § 122, § 173 a § 363. Zákoník práce obsahuje celkovou úpravu pracovněprávních vztahů s tím, že na rozdíl od původního zákoníku práce podává definici závislé práce, obsahuje úpravu odměňování a náhrad výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce. Komentář se rovněž zabývá právními instrumenty, kterými se pracovněprávní vztahy naplňují, tzn. právními úkony, individuálními právními akty, mzdovým a platovým výměrem, ale také vnitřním předpisem. Rozebrána je také povaha jednotlivých ustanovení zákoníku práce z toho hlediska, zda jde o ustanovení kogentní, částečně kogentní nebo dispozitivní, a z pohledu jejich vztahu k ustanovení § 2 odst. 1 a § 363 zákoníku práce. Uživatelský komfort komentáře zvyšuje citace přímo navazujících právních předpisů, zejména vyjmenovaných ustanovení občanského zákoníku. Komentář si klade za cíl být objektivní, proto nezakrývá ani některé nedostatky zákoníku práce. Publikace by neměla chybět v odborné knihovně právníka, ale ani personalisty a dalších uživatelů, k jejichž úkolům patří aplikovat pracovněprávní vztahy.
