Pozoruhodný titul úspěšné prvotiny mladé irské autorky je poetickou variantou názvů čtyř ročních období, která tvoří časový rámec příběhu přátelství dvou psanců – osamělého člověka a týraného psa. Sedmapadesátiletý podivín Ray žije sám v domě po svém otci v nejmenovaném městečku na pobřeží. Nikdy nechodil do školy, bojí se lidí, jeho jedinými společníky jsou knihy. Jednoho dne si v místním útulku pořídí zohaveného jednookého psa, rychle k němu přilne a poprvé v životě pocítí hluboké pouto k jiné živé bytosti…
———
Ohlasy z médií:
"Irská prozaička Sara Baumeová (1984) dokázala ve své prvotině, v níž hraje hlavní roli rovněž opuštěný pes, položit příběh soucitný i příběh bezcitný na sebe.
I proto je její román Jasno lepo podstín zhyna dílem, které budou čtenáři hltat – a ostatní literáti ho mohou obdivovat, nebo dokonce autorce zdravě závidět. Protože na takový debut se opravdu nezapomíná. Není to jenom taková ta knížka, jež je o drobet lepší než literární pěna dní a na niž padlo, že se z ní udělá „umělá“ událost."
Z recenze Lidových novin
