Román Charlotty Bronteovej Jana Eyrová nepochybne patrí medzi najčítanejšie diela anglickej literárnej klasiky. Číst víc
Zadejte e-mail a my vám dáme vědět, jakmile bude kniha dostupná.
Zeptejte se online knihkupce!
Našli jste nepřesnosti? Dejte nám, prosím, vědět!
Prečítam všetko čo si ku mne nájde cestu. :-) Okrem kníh sa vo voľnom čase sa venujem bylinkám a prírodnej terapii.
Mám 26 rokov a čítanie milujem od mojich 6 rokov, kedy som sa naučila čítať. Mám rada knihy naozaj každého žánru, záleží to od nálady. Som schopná prečítať knihu od S. Kinga a potom si dať maratón Denníka princeznej :) Mám rada aj klasiku ako napríklad J. Eyrová, Odviate vetrom a podobne. Mojou srdcovkou je však už vyše 20 rokov Harry Potter, vždy aspoň raz do roka si všetky knihy musím prečítať znova. Čítanie je pre mňa proste najlepší relax a záľuba : )
Charlotte Brontëová (* 21. duben 1816, Thornton, Yorkshire - † 31. březen 1855, Haworth, Yorkshire) byla britskou spisovatelkou a sestrou spisovatelek Anny Bronteové a Emily Bronteové. Charlotte Brontëová se narodila jako třetí dítě reverenda Patricka Brontë a jeho ženy Marie, rozené Branwellové. V roce 1820 se rodina přestěhovala do Haworth, kde jejich matka v roce 1821 zemřela na rakovinu. Sourozenci se stáhli do snového světa, Angrie, pro který Charlotte s bratrem Branwellem píší noviny. Charlotte spolu s třemi ze čtyř sester poslali do internátní školy v Lancashire. Dvě starší sestry - Marie a Elisabeth - opustily školu dříve a zanedlouho na to zemřely na tuberkulózu. Charlotte a Emily se domů vrátily v roce 1825. Charlotte pokračovala ve vyučování doma, dokud ji neposlali do školy v Mirfielde, kde studovala od roku 1931 do roku 1932. O tři roky později se do této školy vrátila jako učitelka. V roce 1939 se zaměstnala jako guvernantka a pracovala v této pozici až do roku 1842, kdy se sestrou Emily odcestovala do Bruselu do pensionu de Demoiselles madam Hegerové, kde se zamilovala do profesora Hegera. Tato neopětovaná láska se stala námětem její románu Profesor. Po návratu domů v roce 1844 se pokoušela prosadit vlastní školu, pro nedostatek studentů však i tento projekt ztroskotal. Spolu se sestrami se usadila v Haworth, kde přežívaly z malého dědictví po otci. Věnovaly se vlastní tvorbě a v roce 1846 vydaly společnou sbírku básní pod mužskými pseudonymy Currer (Charlotte), Ellis (Emily) a Acton (Anna) Bellovi. Nepříznivá kritika a pouze tři prodané exempláře však neodradily sestry od psaní. V roce 1847 vydaly sestry každá svůj román a staly se ze dne na den slavnými. Charlottin román Jana Eyrová slavil velký úspěch, zatímco Emilyn román Bouřlivé výšiny se setkal s nepochopením a Annin román Agnes Greyová byl klasifikován jako lehké čtení. Jelikož byla díla vydána pod mužskými pseudonymy, vznikly dohady o tom, kdo jsou autoři těchto románů. Někteří dokonce mluvili o tom, že jde o jednu osobu. Vydavatelé rýžující ze situace tyto dohady ještě podporovali. Sestry se nakonec rozhodly odhalit svou identitu. Jejich díla však nadále vycházela pod jejich pseudonymy. Léto 1848 bylo krátkým šťastným obdobím, které sestry spolu prožily. Starosti jim dělal jen zdravotní stav bratra Branwella, který v září téhož roku zemřel na následky dlouholetého alkoholismu a závislosti na opiu. Zanedlouho na to se zhoršil i zdravotní stav Emily a Anny, které krátce na to zemřely na tuberkulózu. Charlotte se jako jediná ze sester v roce 1854 provdala za pomocného faráře Arthura Bella Nicholls. Podle úmrtního listu zemřela v březnu 1855 na tuberkulózu, je však pravděpodobné že šlo o hyperemesis gravidarum.
Chtěli byste si prohlédnout všechny své recenze na jednom místě a podělit se o ně s ostatními čtenáři? Aktivujte si čtenářský profil, kde můžete mimo jiné sbírat knihomolské odznaky nebo zvyšovat svou knihomolskou úroveň.
Aktivovat čtenářský profil
