![](https://rs4.martinus.sk/delivery/lg.php?bannerid=0&campaignid=0&zoneid=79&loc=http%3A%2F%2Frs4.martinus.sk%2Fdelivery%2Fjson.php%3Fwhat%255Blb_detail_below_cart%255D%3D83%26what%255Blb_product_recommendation%255D%3D92%26what%255Blb_wide_banner%255D%3D65%26what%255Blb_product_description%255D%3D79%26what%255Blb_megamenu%255D%3D77%26what%255Blb_general_push%255D%3D86%26what%255Blb_header_alert%255D%3D117%26block%3D1%26cart_sum%3D0%26charset%3Dutf8%26current_department%3Dkniha%26department%3Dkniha%26id%3D2%26iid%3D2503019%26in_stock%3D0%26target%3D_top%26vid%3D8645&cb=ada6a5ed74)
Bitva u Hradce Králové (nebo také u Sadové či na Chlumu) ze dne 3. července 1866 zaujímá v českém dějepisectví poněkud rozporuplné postavení. Na jedné straně bývá označována za druhou největší bitvu 19. století, resp. největší bitvu, která se odehrála na českém území, je v ní též spatřován začátek cesty, která dovedla Evropu k hrůzám první a druhé světové války. Na druhou stranu bývá válka z roku 1866 rámována jako "válka Němců s Němci", válka, která se prohnala českými zeměmi a v níž Češi krváceli a umírali za cizí zájmy, aniž by se jim dostalo vděku, jehož se v podobě rakousko- -uherského vyrovnání dočkali Maďaři. Oficiálně se tak bitva u Hradce Králové nestala součástí českého dějinného příběhu, jak byl od sklonku 19. století vyprávěn. S tím však kontrastuje neutuchající zájem širokých občanských vrstev o dějiny válečného roku 1866 a památky tyto dějiny připomínající, který ve východních Čechách vyústil snad až ve formování jisté lokální identity. Autoři se pokusili pře vyprávět příběh královohradecké bitvy z 3. července 1866, a to v úzké vazbě na její reflexi a komemoraci v 19. až 21. století, aby tak doložili, že i toto datum náleží mezi dny, které tvořily české dějiny.