Renesanční Itálie, polovina 16. století. Církev v Itálii stále víc omezuje práva žen. Kromě jiného nesmějí během bohoslužeb zpívat. Mladičké Giulii, dceři kapelníka Fassiho ze Salerna, tento zákaz přináší jen samé trápení, neboť zpěv je její život. Když Ludovico Moloni, sólový zpěvák chlapeckého sboru jejího otce, krátce před prvním provedením nové Palestrinovy mše začne předčasně mutovat, sbormistr Fassi spolu s páterem Lerenzem přijdou na neobvyklé řešení. Protože dívka zná celou mši, převlečou ji za chlapce a nechají zpívat sólo místo Ludovika. Její vystoupení má nesmírný úspěch, a opat ze Saletta, který přitom sleduje vlastní zájmy, Fassimu navrhne, aby chlapce nechal vykastrovat a světu tak zachoval jeho nádherný hlas. Aby se vyhnuli odhalení, Fassi a Giulia uprchnou z města. Giuliin otec však větří slávu a bohatství a rozhodne se v započaté hře pokračovat. Jeho dcera s ním tedy i nadále cestuje jako kastrát-zpěvák. Brzy se stane slavná jako Giulio Casamonte a sklízí úspěch nejen v Itálii, ale i na císařském dvoře ve Vídni a v německých zemích. Zpíváním na veřejnosti se Giulii splnil její velký sen, přesto čím je starší, tím je nešťastnější — nejen kvůli tomu, že má strach, aby někdo neodhalil její tajemství a ona neskončila jako kacířka na hranici, ale i proto, že si brzy uvědomí, že se z ní stala žena... Své city však nesmí projevit.