![](https://rs4.martinus.sk/delivery/lg.php?bannerid=0&campaignid=0&zoneid=79&loc=http%3A%2F%2Frs4.martinus.sk%2Fdelivery%2Fjson.php%3Fwhat%255Blb_detail_below_cart%255D%3D83%26what%255Blb_product_recommendation%255D%3D92%26what%255Blb_wide_banner%255D%3D65%26what%255Blb_product_description%255D%3D79%26what%255Blb_megamenu%255D%3D77%26what%255Blb_general_push%255D%3D86%26what%255Blb_header_alert%255D%3D117%26block%3D1%26cart_sum%3D0%26categories%255B5092%255D%3D5092%26categories%255B1873%255D%3D1873%26categories%255B1895%255D%3D1895%26categories%255B1897%255D%3D1897%26categories%255B3899%255D%3D3899%26charset%3Dutf8%26current_department%3Dkniha%26department%3Dkniha%26id%3D2%26iid%3D617245%26in_stock%3D0%26target%3D_top%26vid%3D462&cb=376a031f39)
Publikace je unikátním souborem příspěvků (dvojsborníkem) ze dvou konferencí pořádaných Unií obhájců ČR. Společným jmenovatelem obou konferencí je jejich trestněprávní zaměření. První z nich pořádaná v roce 2017 ve spolupráci s Právnickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně nesla název Limity zákonnosti opatřování důkazů. Svůj příspěvek přednesli odborníci z řad advokátů, státních zástupců i soudců, jež se věnovali aktuálním, palčivým či sporným otázkám trestního práva procesního, konkrétně procesu dokazování. Čtenář se tak může seznámit s praktickými připomínkami těchto autorů, například k tématu limitů při zjišťování důvodů k odepření svědecké výpovědi, přípustnosti důkazů získaných tajným sledováním, specifikům dokazování v přípravném řízení, tématu z USA známého pravidla Miranda a zákazu nucení k sebeobviňování či přípustnosti znovuobstarání nezákonného důkazu. Druhá konference věnovaná tématu Od dekriminalizace ke kriminalizaci, od depenalizace k penalizaci byla hmotněprávního rázu a Unie obhájců ji uspořádala spolu s Právnickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci na podzim roku 2018. I zde se významné osobnosti oboru trestního práva zabývaly tématy více než aktuálními. Ústředním motivem konference byla snaha o zodpovězení otázky, zda byly naplněny cíle dekriminalizace a depenalizace, k nimž se zákonodárce přihlásil v době přijímání nového trestního kodexu. Součástí publikace jsou tak úvahy o přiměřenosti kriminalizace právnických osob či vztahu mezi mírou trestní represe a zátěží trestní justice, poznatky o nerovnosti v trestání na okresních a krajských soudech coby soudech prvého stupně či empirická data vztahující se k vyřizování ústavních stížností. Čtenáři se nabízí také vhled do problematiky rekriminalizace přípravy zkrácení daně či zpřísnění represe v důsledku neměnnosti hranic výše škody rozhodných pro založení trestní odpovědnosti. Široké spektrum atraktivních témat, jež spojuje otázka, nakolik je uplatňování norem trestního práva v praxi ve shodě s kautelami právního státu, může obohatit čtenáře z řad studentů právnických fakult, právních praktiků i dalších zástupců odborné i laické veřejnosti.