Ve třetí části Větroplavby se autor pokouší zachytit snahy o dosažení plné řiditelnosti balonů tak, aby tato letadla lehčí než vzduch mohla být používána jako dopravní, případně jako bojový prostředek. České země v průběhu 19. století nepatřily pro aerostatická letadla všech druhů k "zemím zaslíbeným" a na našem území vznikla v tomto období jedna jediná vzducholoď. Přesto se u nás objevilo pozoruhodné množství takových myšlenek. Pravda, tak jako jinde ve světě, byly některé myšlenky naivní, jiné však nepostrádají zajímavost.
Tato práce je patrně prvním pokusem o ucelený pohled na problematiku řešení plné řiditelnosti letadel lehčích než vzduch u nás. Přes dosti značné množství údajů, které se podařilo soustředit, je si autor vědom, že nemohl prostudovat všechny dobové doklady, kde by se údaje k této problematice mohly nacházet. Jde o desítky titulů novin českých, rakouských či krajanských. Leccos mohou ukrývat archivy a sbírky některých našich muzeí. Je tedy pravděpodobné, že další badatelé mohou nalézt osoby a události zde nezachycené, popřípadě podrobnější údaje ke zde popsaným snahám.