Agatha Christie zemřela roku 1976 ve věku 85 let – tou dobou byla nejoblíbenější spisovatelkou na světě. S celosvětovým prodejem přesahujícím dvě miliardy výtisků se jí podařilo nemožné – od roku 1920 vydávala rok co rok alespoň jednu knihu, přičemž všechny se staly bestsellery. Její literární produkce dosahovala takové plodnosti, až se dokonce tradovalo, že musela mít fotografickou paměť. Bylo tomu skutečně tak? Nebo se během více než padesáti let tvůrčí činnosti uchylovala k prozaičtějším metodám osnování svých důmyslných zločinů? Po smrti Rosalind, dcery Agathy Christie, došlo na sklonku roku 2004 k odhalení pozoruhodného dědictví. V Rosalindině pozůstalosti v rodinném domě Greenway se našly osobní zápisníky její matky – celkem 73 ručně psaných svazků, o kterých se sice léta vědělo, ale nikdo jim nevěnoval jakoukoli pozornost. Důvodem bylo zřejmě to, že nezaměnitelný rukopis Agathy Christie je velmi obtížné rozluštit. Když se však archivář John Curran pustil do dešifrování těchto zápisníků, začal se rýsovat skutečný rozměr nalezeného pokladu…

Tato publikace poodkrývá pokličku největšího tajemství Agathy Christie – jak se z jejích tužkou psaných poznámek, seznamů a nástinů zrodilo takové množství úspěšných knih, povídek a divadelních her. Alternativní rozuzlení, názvy knih či jména postav, vyškrtnuté scény nebo také osnovy knih, které nakonec nikdy nenapsala – pátrání Johna Currana odhalilo hojnost nezveřejněných materiálů včetně dvou dokončených povídek s Herculem Poirotem, které se nikdy nedočkaly otištění – jsou jimi Příhoda s míčkem pro psa a doposud neznámý, pozoruhodný třináctý herkulovský úkol!