Pro autorovu poezii je stěžejním prvkem písňový základ, který je pak dále rozpracován do melancholického nápěvu nebo do verše, nesoucího nostalgickou vzpomínku. V tomto tvaru však Kaprál zároveň klade důraz na zachování určité spiritualistické tendence, která je pro jeho tvorbu rovněž charakteristická. Formálně pracuje častěji s vázaným veršem, kde využívá klasického rýmu se snahou o kultivovaný výraz. Kaprálovy roráty jsou však pouze vzdáleně inspirovány starobylými zpěvy z jitřních pobožností, vypovídají spíše o jeho životních zkušenostech, úvahách, dojmech a prožitcích. Proto lze tyto verše s rorátními zpěvy porovnat pouze v rovině čisté myšlenkové průzračnosti.