Kniha je zaměřena na téma veřejných financí. Její struktura je však od většiny českých publikací věnovaných této problematice odlišná. Úvodní část textu pouze velmi stručně shrnuje základní východiska normativního přístupu k veřejným financím, založeného na poznatcích veřejné ekonomiky. Tradiční normativní pohled na základní funkce veřejných financí je doplněn o kritičtější pozitivní pohled, jenž vychází ze závěrů teorie veřejné volby. Konkrétní podoba systému veřejných financí je zde chápána jako výsledek kolektivního rozhodovacího procesu, ve kterém hrají rozhodující roli skupinové zájmy, nikoli všeobecný prospěch. Při uplatnění tohoto kritičtějšího přístupu se do těžiště problematiky posouvá problém krátkodobých i dlouhodobých projevů fiskální nerovnováhy. Druhá část textu je proto zaměřena na podrobnější analýzu příčin a důsledků rozpočtového deficitu a veřejného dluhu, včetně vzájemné souvislosti těchto jevů. Podle názoru autora je nutno respektovat dosud ne zcela zřejmý fakt, že problematika veřejných financí přestává být výlučně národní otázkou, jak tomu bylo v minulém století. Do veřejných financí se stále více promítají, často jako externí šoky, důsledky globálních procesů a jevů. Poslední, třetí část textu je proto věnována analýze nového, u nás dosud nepříliš známého problému souvislosti fiskální nerovnováhy a finančních krizí. Závěrečná kapitola je pak věnována navýsost aktuální problematice – rozboru dosavadního průběhu americké hypoteční krize a fiskalizace jejich nákladů.
