S doktorem Goslarem, mužem, který jako by vystoupil z knihy o ďábelských, pološílených vědcích, má Tweed jeden nevyřízený účet. I když není z těch, kdo se smiřují s porážkou - a tu v duelu s Goslarem před deseti lety utrpěl -, v tomto případě by Tweed rád nechal věc spát. Goslar je soupeř bez výčitek svědomí a bez zábran, jaké mívají běžně soudní lidé, a každé střetnutí s ním je balancováním na hraně globální katastrofy.
 
Proto je Tweed a jeho tým z britské výzvědné služby MI6 tak zděšený, když o sobě dá doktor Goslar po tolika letech opět vědět. A učiní tak ve svém typickém šíleném velkém stylu: ze svého sídla neznámo kde pohrozí světu biochemickou zbraní, kterou po celých deset let vyvíjel a vypracoval k účinnosti, obnášející stamiliony mrtvých na jedno malé množství smrtící látky Goslarovy výroby.
 
Jako by však nestačil tento ďábelský protivník, do věci se vkládají i další, kteří, ať záměrně či jen mimovolně, komplikují úsilí Tweedových lidí najít a zneškodnit Goslara i jeho objev. K lovu na Goslara se přidávají agenti francouzské tajné služby vyslaní svou vládou, která v získání tak nesmlouvavé zbraně vidí prostředek k dosažení evropské dominance, o které nepřestala snít. Pověst o nebezpečné novince se dostane samozřejmě i za oceán a i z Ameriky lze cítit snahu využít Goslarův vynález pro vlastní mocenskou hru.
 
Pro Tweeda začíná další závod s časem. Jeho lidé musejí být první, kdo Goslara dopadne. Dějištěm románového děje bohatého na akci, ale i jemný humor, se jako ve všech předchozích Forbesových příbězích stává celá Evropa. Autor však neskrývá ani to, že i politicky se cítí být Evropanem a ještě více Britem - jeho romány jsou ostatně evropskou odpovědí na americké thrillery o světovém ohrožení -, takže i z této knihy vyzařuje úsměvný lokální patriotismus.

 

„Colin Forbes nemá sobě rovného!“

 Sunday Mirror