Autorův poslední román, na němž pracoval před svou smrtí v roce 1970. Podobně jako v některých dalších knihách se i v tomto nedokončeném díle věnuje tematice německých uprchlíků za druhé světové války, které fašisté donutili k emigraci. Děj se odehrává ve Spojených státech, "zaslíbené zemi", v níž za války našla - zpravidla po absolvování zdlouhavého byrokratického procesu na Ellis Islandu - útočiště řada Evropanů, ať už Židů nebo jiných osob nepohodlných nacistickému režimu. V New Yorku se v komunitě židovských emigrantů ocitá i Ludvík Sommer, předčasně dospělý mladý muž, jehož minulost je poznamenaná mnoha krutými zážitky. Setkává se s přáteli, o nichž se domníval, že už dávno přišli o život, a spolu s nimi řeší vnitřní dilemata, která mohou pochopit jen ti, kdo prošli podobným peklem jako on: téměř všichni poznali vyčerpávající hledání úkrytu, ilegální přechody hranic, mučení, koncentrační tábory, smrt blízkých i těch nejbližších. Lze vůbec na takové zážitky zapomenout? Ludvík Sommer si uvědomuje, že jeho čas v New Yorku - procházky v úchvatném podvečerním světle, vztah s krásnou Marií Fiolou - je pouze vypůjčený a on se bude muset vyrovnat s minulostí. Dá se však začít ještě jednou, nanovo? P. S. Kniha je opatřena doslovem, který čtenáři nabízí senzační odhalení!
