Kazuistiky II.
"Když jsem se zamýšlela, proč právě blok kazuistik byl v Poděbradech posluchači tak pozitivně hodnocen, uvědomila jsem si, že již za studií a později i v praxi (na klinikách i v nemocnici) patřily a stále patří kazuistické semináře mezi nejoblíbenější a kazuistiky v odborné lékařské literatuře mezi nejčtenější.
Proč je tomu tak? Snad proto, že člověk je tvor, který se rodí a žije v příbězích. Lékařská praxe je vedle analyticko-syntetické racionální vědecké práce také prací s příběhem, který nemocný vypráví nejen slovy, ale i svými tělesnými symptomy, příběhem, jehož děj a mnohdy i pointu máme my lékaři tu moc a odpovědnost ovlivňovat.
Pozveme-li si na pomoc lékařskou vědu, můžeme se opřít o neurologické dělení deklarativní paměti na paměť sémantickou (paměť pro fakta; encyklopedie) a paměť epizodickou (paměť pro souvislosti, události a příběhy). Prostřednictvím příběhů - kazuistik se učíme vidět a chápat odborné problémy v jejich lidských souvislostech, naslouchat a slyšet, pozorovat a vidět."
