Student medicíny Stanisław Lem, odsunutý z ruského záboru Lvova do Krakova, začal v roce 1946 psát válečné, dobrodružné a vědeckofantastické povídky. Nejdelší z těchto prací byl Marťan, otiskovaný časopisecky na pokračování. Knižně vyšel až o padesát let později.

Jedná se o první Lemovo dílo science fiction, ještě nepoznamenané pozdějšími ideologickými tlaky.
Příběh mimozemšťana, který ztroskotá na Zemi, je spíše ve stylu klasické západní SF. Odehrává se v USA a jsou zde použity tehdejší poznatky o americkém vojenském výzkumu - Marťana se ujmou vojáci a celá záležitost je před veřejností přísně utajena. Už zde však autor ukazuje své literární schopnosti i názory, kterými se později proslavil. Dokázal vytvořit patřičnou atmosféru, vzhledem k událostem spíše pochmurnou, v čerstvé paměti čtenářů byly totiž takové události jako použití atomové bomby, vývoj dalších zbraní včetně biologických apod. Je zřejmé, že autor už od mládí zastával názor o nemožnosti zdárného kontaktu dvou principiálně odlišných civilizací (což v jiné podobě vyjádřil ve svých dalších dílech včetně posledního románu Fiasko).
Ačkoliv se nejedná o příliš rozsáhlé dílo, autor dokáže udržet čtenáře v napětí, obratně mísí technické popisy s napínavým dějem. Čeští čtenáři tak mají příležitost poznat počátek spisovatelské dráhy autora, který právě v tomto žánru dosáhl absolutních vrcholů.