Obsedantně-kompulzivní porucha a jak se ji bránit
1 / 5
Co je to OCD?
Pro OCD (Obsedantně kompulzivní porucha) je typické, že se člověk zabývá nepříjemnými myšlenkami a kvůli nim trpí silnou úzkostí, napětím či nepohodou. Bývají to nejrůznější obavy, že se něco přihodí nebo zanedbá a následky budou katastrofické. Proto se řada lidí s OCD vyhýbá situacím, které navozují takovéto ohrožující myšlenky. Úzkost z výše zmíněných obav a z následného vyhýbavého chování se snaží neutralizovat opakovanými úkony nebo stereotypními myšlenkami. Vznikne kompulze, která však sníží úzkost jen na chvíli. Brzy přichází nová úzkost, nová potřeba ji snížit a rozvíjí se další kompulze. V průběhu času obvykle potřeba další kontroly roste. Příznaky OCD mohou zahrnovat vtíravé myšlenky (obsese) o ušpinění, o agresi k druhým lidem, vtíravou váhavost, excesivní počítání, kontrolování, umývání se, ujišťování se, nutkavé sledování tělesných funkcí a psychického fungování. Většina postižených lidí má mnoho z těchto příznaků.
Většina osob trpících OCD si je zřetelně vědoma, že jejich chování je iracionální, ale nedokážou je neprovádět, protože v případě vynechání cítí velkou úzkost a strach z katastrofálních důsledků. Někdy si však své chování „morálně“ zdůvodňují „čistotností“, smyslem pro pořádek nebo snahou zabránit jakkoliv malé pravděpodobnosti, že by se něco katastrofického mohlo stát. Vědomí „iracionality“ však vede k tomu, že se za své chování často stydí a bojí se, že je ostatní budou pokládat za „blázny“. Bojí se, že kdyby své chování prozradili, druzí lidé by je odsoudili nebo by se jim smáli. Někdy mají strach, zda netrpí vážnější psychickou poruchou, třeba schizofrenií, proto se neúspěšně pokoušejí zvládnout příznaky vlastní vůlí. Své příznaky tají a dlouho se obávají vyhledat odbornou pomoc.
Základní znaky
Obsese
Opakující se myšlenky, představy či nutkání, které jsou prožívány jako nepříjemné, nežádoucí, nesmyslné, vzbuzující úzkost. Snaha potlačit je či ignorovat. Jsou vnímány jako produkt vlastní mysli, a ne jako něco cizího, vnucovaného do mysli zvnějšku. V důsledku obsesí dochází ke vzrůstu úzkosti, kterou se pak postižený snaží odstranit nějakým jednáním či rituálem – kompulzí. Kompulze mohou být zjevné i skryté. Obsese mají také sklon ke generalizaci, tj. objevují se v dalších a dalších oblastech prožívání života.
Kompulze
Opakované, úmyslné a účelné jednání prováděné podle určitých pravidel nebo určitým stereotypním způsobem (touto úmyslností a cílevědomostí se kompulze liší od tiků). Toto jednání směřuje ke snížení či předcházení úzkosti nebo nějaké obávané události či situace. Toto jednání nemusí mít žádný vztah k tomu, čemu má zabránit, tj. může mít čistě magický význam. Postižený si uvědomuje, že jeho jednání je nesmyslné nebo přehnané. Obsese úzkost vyvolávají, kompulze ji dočasně snižují. Proto můžeme kompulze označit za aktivní obranu proti úzkosti. Přestože úzkost krátkodobě snižují, vedou současně k pocitům studu a nesmyslnosti, čímž pocit psychického napětí dále zvyšují.